Hlavní strana Trápení.cz

stránky vzájemné podpory a pomoci

Tvorba č. 3889 z 2010-09-09 19:27:02


Proč?

Stála tam a ptala se.. ptala se jediným slovem, přesto to bylo tak složité.. ptala se.. proč..

stála tam,
na konci útesu,
pod semou strmý sráz,
čekala,
ale věděla, že kdyby skočila byla by na tom snáz..
stála tam..
a přemýšlela či skočit, ztratit vše, co kdy měla ráda,
nebo zůstat živá,
ale tak žalostně moc strádat...
Stála tam...
a odpovědi se dožadovala
přemýšlela -
přehrávala si ty chvíle.. kdy se radovala
Stála tam..
a tak hrozně se jí chtělo smát...
Ale když si uvědomila že už není, kdo by jí měl rád..
bezvládně klesla na kolena...

když v tom se ozval hlas...
Do duše, jako by jí vstopil jas..
tak neskutečně božský byl...

Bylo to jako... jako Slunce v noci..
tak krásný.. a neobyčejný pocit...
Ten hlas k ní promlouval,
do duše mluvil jí,
Možná že doufal, že jí tim uklidní...
Říkal jí, ať je v klidu, že jí vše přebolí
že každá rána, i ta větší se pokaždé zahojí
Ale jizva zůsatne napořád...

,,ovšem.. jestli nejsi dost silná, nechce se ti bojovat,
tak tím se tvá bolest bude jenom zvětšovat..
pak ti nezbývá, než otočit se na mě,
svému osudu můžeš čelit, ale marně..."

Dívka uposlechla jeho rady,
a ještě k němu otočená zády..
se naposled rozhlédla do prázdna.

pak se otočila a něco uviděla,
"to" jí málem vzalo duši z těla...
V jeho očích, tak překrásně temných,
jen bolest se zřela...
A zase jí měla na jazyku,
tu otázku, co pokládat již měla ve zvyku..
,,Proč?"
,,na to není odpověď jenom bys v prázdnu tápala...
tohle je mnohem složitější logika, než co kdy lidská mysl chápala...
tak proto..."

Anděl s křídly černými jak samotná noc,
ten jediný má tuhle schopnost, ten jediný má moc,
odebrat lidem smutek z těla,
i za cenu nejvyšší...
"Však já bych se s tebou ještě ráda proletěla"
řekla, než jí utiší...
navždy...

černý anděl souhlasil,
do náruče jí vzal,
pak vzlétli spolu k oblakům,
a tam jí život vzal...
Ještě do ucha jí pošeptal
"já budu čekat dole"
dívka z výšky padala
na zimou zmrzlé pole...
řítila se smrti vstříct...

naposled vzlykla do prázdna,
poslední slza zkápla...
Byla skoro u země,
a už už sebou flákla,
o tu ledovou zem..
ale najednou tam byl s ní on,
za ruku jí chytil,
v dálce byl slyšet odbíjet zvon
vstříct smrti se s ní řítil...
už na to sama nebyla...

Když dívka na zem dopadla,
necítila nic,
vždyť jí pořád držel za ruku,
co mohla přát si víc..

dula (13) žena dulana@seznam.cz   smazat

Prostor pro tvou reakci

Víš, jak toto trápení vyřešit nebo chceš autora povzbudit či se ho na něco zeptat? Máš za sebou podobnou zkušenost? Poděl se o své myšlenky zde.

tvá přezdívka:

10.9.2010 6:34:44


Emma: Jasný, už mi to říkalo víc lidí, ale mě se to i přesto líbí takn jak to je:)
Sany1: Děkuju:))
Yaohyeah: Jasný.. ale já sem to nechtěla mít klasický "les, pes" .. taky záleží na tom, jak to ten člověk cítí, a kdybych to měla třeba recitovat, tak by to znělo líp, něž kdyby to všechno bylo stejný:)

dula (20) žena registrovaný uživatel

9.9.2010 21:30:28


Na 13 let je to dost dobrý ! Máš talent...
Jen to slovo - flákla - v tom působí trochu komicky, někdy takový slovo může změnit drama v šaškárnu...., ale to je jen detail. Jinak hezký.

Emma

9.9.2010 19:47:37


Tyjo fakt pěkný ;) vážně skvělý ;)

Sany1 (21) žena registrovaný uživatel

9.9.2010 19:33:22


hezký..ale na začátku máš vždycky na jednom řádku třeba tři sklova a na dalším jich máš zase hodně...mělo by to mít stejnej počet slabik :)

yaohyeah

hlavní strananápovědapravidlakontaktpošli sms

optimalizace PageRank.cz